Historie výroby vysokotlakých ocelových láhví se ve Vítkovicích traduje již od roku 1906 kde se původně ocelové láhve pro stlačené plyny vyráběly ve válcovně trub z bezešvých trubek. V té době byly vyráběny láhve určené pro stlačené a lehké plyny.
V roce 1927 byl oproti předchozímu roku zaznamenán trojnásobný odbyt ocelových láhví a v následujícím roce vzrostl opět téměř třiapůlkrát. Vyrábělo se na jednom lisu, a to 300 lahví měsíčně. Láhve se vyráběly z bezešvých ocelových trubek válcovaných Mannesmannovým způsobem a měly provozní tlak 125 – 150 atm, resp. zkušební tlak 190 – 225 atm, vodní objem 1-50 l a 0,125-7,500 m3 plynu.
Zakování den a hrdel se provádělo v kovárně, tepelné zpracování v nástrojárně, opracování, zkoušení a montáž v mechanických dílnách. V roce 1938 byly fáze opracování, zkoušení a montáž ocelových lahví umístěny v malostrojírně. V polovině roku 1942 byla dokončena nová kovárna nářadí a stará adaptována na kovárnu lahví – zahájena sériová výroba.
V letech 1931-33 bylo vyrobeno 2400 lahví pro Japonsko a během 2. světové války byly láhve vyváženy do Dánska, Finska, Holandska, Itálie, Chorvatska, Rumunska, Švédska, Slovenska, Bulharska. Přesto největší odbytiště pro ocelové láhve v 30. a 40. letech představovalo tuzemsko.
V roce 1943 bylo instalováno výrobní zařízení s cílem zvýšit měsíční výrobu z 6000 na 9000 ks lahví. Kovárna nářadí byla rozšířena o zušlechťovací zařízení pro ocelové láhve a byla také zprovozněna pec na láhve. V roce 1944 byla výroba ocelových láhví značně zracionalizována. Byla postavena zkušebna ocelových lahví ve strojírně a výrobní kapacita činila 7500 ks měsíčně.
Při náletu amerických bombardérů v srpnu 1944 byla dílna na ocelové láhve v malostrojírně zasažena bombardováním a výroba zastavena na déle než měsíc. Po obnovení výroby, byly dány do provozu poloautomaty a speciální soustruhy na opracování lahví, zhotovené ve vlastní režii. V lednu 1946 byly uvedeny do provozu žíhací pece v bývalé bombárně, na nichž se žíhaly lahve.
Až do roku 1956 nebyla výroba lahví koncentrována, což s sebou neslo zvýšené náklady na dopravu z jedné haly do druhé.
Po výstavbě lahvárny v roce 1956 se výroba soustředila do jednoho střediska, současně byla mechanizována doprava při opracování a zkoušení lahví a doplněno strojní zařízení (poloautomaty Wirth, tryskací zařízení pro odstranění okují apod.). V roce 1981 proběhla rekonstrukce haly kalírny a v letech 1988 – 1992 komplexní modernizace výroby ocelových láhví na 200 barů.
V roce 1995 se stala společnost VÍTKOVICE Lahvárna, spol. s r.o. dceřinnou společností společnosti VÍTKOVICE a.s. V roce 1996 byla zahájena sériová výroba třistabarových ocelových láhví. Společnost VÍTKOVICE Lahvárna, spol. s r.o. byla v roce 1999 privatizována a transformována společností Lahvárna Ostrava a.s. na akciovou společnost VÍTKOVICE Lahvárna a.s. Na sklonku roku 2002 se společnosti podařilo vyrobit osmimiliónovou ocelovou láhev. Významným obdobím bylo září roku 2003, kdy se společnost VÍTKOVICE Lahvárna a.s. navrátila pod společnou značku VÍTKOVICE.
V srpnu roku 2005 byla společnost přejmenována na stávající název VÍTKOVICE CYLINDERS a.s.
V prosinci 2008 byla otevřena unikátní linka na výrobu ocelových tlakových lahví, které jsou vyráběny metodou zpětného protlačování. Tato výrobní technologie nebyla dosud nikde ve světě použita u tak velkých průměrů ocelových nádrží.